Dnešní boskovický židovský hřbitov se nalézá na jihozápadním okraji města, asi 500 metrů od náměstí, v poměrně příkrém svahu se sklonem k severozápadu pod zámeckou oborou, na kopci, jenž se nejméně od 16. století nazývá Srák či Sráček.
Jedná se o typické situování židovského hřbitova “na kopci za městem“ tak, aby se na něj tehdejší měšťané nemuseli dívat. Již sám tvar hřbitova – značně složitý – vypovídá o členitosti terénu, do něhož byl položen a o postupném rozšiřování plochy. Celková rozloha hřbitova 14528 m2 řadí boskovický hřbitov mezi nejrozsáhlejší židovské hřbitovy v našich zemích.
Na ploše hřbitova se nalézá kolem dvou a půl tisíce kamenných náhrobků, které jsou jedinečnou památkou na generace židovských obyvatel Boskovic a zároveň přehlídkou zručnosti místních kameníků. Nejstarší zjištěný náhrobek pochází z roku 1670 a od něj vede souvislá řada jednotlivých vývojových typů náhrobních kamenů až do 30. let 20.století. K nejvýznačnějším patří barokní náhrobky tzv. jihomoravského či mikulovského typu z pol. 18. století zdobené rustikalizovanými dobovými ornamentálními prvky (volutami, lasturami), často též s použitím rostlinných motivů (např. lilie).
O duchovní potřeby umírajícího se staralo pohřební bratrstvo – chevra kadiša. Být členem bratrstva se považovalo za poctu. Chevra kadiša také pomáhala pozůstalým, sirotkům a chudým. Bratrstvo přirozeně působilo i v Boskovicích, nejstarší pravidla bratrstva pocházejí z roku 1657. Pohřeb se uskutečňoval v den smrti nebo druhý den, a to do země. Jen výjimečně se pohřeb konal později. Zesnulý byl pohřben v jednoduchém bílém rubáši, muž byl také zahalen do modlitebního šálu (talitu). Do rakve se nedávají žádné šperky či cennosti, ani květiny. Po spuštění do hrobu pronáší rabín krátkou motlitbu, každý hodí na mrtvého tři lopatky hlíny a na závěr je pronesena modlitba za mrtvé – kadiš. Pomník se vztyčuje rok po pohřbu. Náhrobní kámen se stavěl k nohám zemřelého. Pokud už nebylo na hřbitově místo, navezla se na staré hroby velká vrstva hlíny, do které se pohřbívalo Staré náhrobky byly znovu osazeny.
Hřbitov je téměř po celém obvodě ohrazen zdí, původně kamennou z místního materiálu – opuky. Vstup na hřbitov tvoří dvě kované brány, vyrobené a osazené v r. 1982 uprostřed severní fronty, přičemž ta východní, blíže městu, je v původní trase přístupu ke hřbitovu, poté sloužila jako vjezdová brána pro pohřební povozy jedoucí přímo k márnici. Z původní márnice můžeme ještě dnes spatřit dvě zazděné kamenné desky s hebrejskými rituálními texty a kamennou nádobou na omývání rukou.
Muzeum regionu Boskovicka,
příspěvková organizace
Hradní 642/1 ,680 01 Boskovice
Tel.: +420 516 452 077, +420 516 454 607
E-mail: muzeum@muzeum-boskovicka.cz
www.muzeum-boskovicka.cz
