Královské město Kadaň, ležící nad řekou Ohří na rozhraní Krušných hor a Doupovských vrchů, je dnes městskou památkovou rezervací a důležitým turistickým cílem severozápadních Čech.
Královské město Kadaň, označované též jako „český Carcassonne“, vás oslní krásou a velkolepostí památek z časů panování velkého císaře. Bloumat můžete po parkánech městských hradeb či Katovou uličkou, nejužší ulicí v České republice. Navštívit můžete zcela unikátní františkánský klášter. Z gotických věží městské radnice a Mikulovické (Svaté) brány lze spatřit úchvatná panoramata města, která jsou architektonickou perlou celého Poohří. A rovněž jsou neopakovatelnou kulisou historických slavností, úzce souvisejících s Karlem IV., ať už jde o Císařský den s velkolepým císařským průvodem, rytířskými turnaji, pouličním divadlem a desítkami kejklířů a hudebníků, středověkým tržištěm a nočním ohňostrojem, nebo o Svatováclavské vinobraní. O slavných karlovských časech můžete meditovat v expozicích městského muzea, ve zdejších restauracích a kavárnách, anebo na reprezentativním Nábřeží Maxipsa Fíka podél řeky Ohře, na němž mimo jiné najdete i kopii hodinového stroje pražského staroměstského orloje, jejíž autorem byl Mikuláš z Kadaně, někdejší královský hodinář.
Františkánský klášter v Kadani
V roce 1473 založil král Vladislav Jagellonský františkánský klášter v Kadani u starší kaple Čtrnácti svatých Pomocníků. Patronátu nad klášterem se ujal rod Hasištejnských z Lobkowicz, který v něm vybudoval palác patronů se sklípkovými klenbami a také své pohřebiště v presbytáři chrámu.
Podpory se františkánům dostávalo také od Vitzthumů nebo Schlicků. Zázračný oltář Čtrnácti svatých Pomocníků byl brzy proslaven po celé střední Evropě a přitahoval tisíce poutníků v době svého vzniku a později také v době barokní.
Klášter prožil během své dlouhé historie také těžké chvíle, když do něj v roce 1619 opakovaně vtrhli místní luteráni, kteří vyrabovali kostel. Během třicetileté války ho dvakrát vydrancovala i procházející švédská vojska a roku 1742 během války o rakouské dědictví se přímo v chrámu strhla bitka mezi Francouzi a chorvatskými hraničáři ve službách Habsburků. Nejtěžší ránu klášteru zasadil komunistický režim na jaře roku 1950, kdy státní bezpečnost přepadla klášter a odvezla z něj zbývajících deset františkánů do internace v Hejnicích nedaleko Liberce.
Po roce 1989 byl areál kláštera vrácen řádu františkánů, ti ho ale pro nedostatek prostředků nebyli schopni převzít a obnovit v něm život. Proto je klášter v majetku Biskupství litoměřického, dlouhodobě pronajat městu Kadaň, které v něm provozuje městské muzeum. Dnes můžete do kláštera přijít jako návštěvníci muzea, které nabízí tři prohlídkové okruhy: Život v klášteře, Pohledy do minulosti Kadaně a Mineralogické a geologické zajímavosti severozápadních Čech. Nejoblíbenějším okruhem je Život v klášteře, kde si můžete prohlédnout nádherné sklípkové klenby a malby malířů ze školy Lucase Cranacha staršího v presbytáři klášterního chrámu.
V letošním roce muzeum ve spolupráci s Gymnáziem Kadaň připravuje výstavu o zaniklém městě Přísečnice, kde bude k vidění řada autentických artefaktů ze zatopené oblasti v Krušných horách. Na muzejní noc v sobotu 1. června zavítá do kláštera císař Rudolf II. a jeho nejvyšší hofmistr království českého. Kostýmované prohlídky „Jiří Popel z Lobkowicz, když chceš moc, tak nemáš nic” budou k vidění od 19, 20, 21 a 22 hodin, vstupné 90 Kč pro dospělé a 60 pro děti a seniory.
Trendem dnešní doby jsou půjčovny kol a elektrokol a protože Kadaň chce být moderním městem, tak i Kadaň má půjčovnu a úschovnu kol a elektrokol, která se nachází v Turistickém informačním centru na pěší zóně ve Švermově ulici. V posledních letech město dokázalo vybudovat pěknou řádku nových turistických cílů, zajímavostí, atraktivit a lákadel. Proto se vyplatí jet do Kadaně a jen pár kroků od nepřehlédnutelné bílé radniční věže si vypůjčit bicykl nebo eletrokolo. Vydejte se například podél Ohře jednou z nejkrásnějších cyklostezek v regionu ke Klášterci nad Ohří nebo na nově vybudovanou cyklostezku Kadaň – Prunéřov – Černovice, která je vedena mimo frekventovanou silnici po rekultivovaných plochách nad povrchovým dolem Nástup. Po cestě je možné udělat krátkou odbočku do prunéřovského údolí s přírodním koupalištěm a kempem. Z Černovic lze pokračovat do Kadaně přes obec Březno a nechranickou přehradu.
Turistické informační centrum Kadaň
Jana Švermy 7, 432 01 Kadaň
Tel.: + 420 474 319 550, + 420 725 763 497
E-mail: infocentrum@mesto-kadan.cz,
infocentrum@kultura-kadan.cz
www.mesto-kadan.cz
www.kultura-kadan.cz
