Podle Úmluvy o ochraně světového dědictví, která vstoupila v platnost v roce 1972, jsou každoročně připisovány unikátní památky a přírodní celky na prestižním Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví. Slovensko k této smlouvě přistoupilo ještě v době existence Československa, do dnešního dne má na seznamu celkem sedm zápisů.
1. Spišský hrad (1993), Spišská Kapitula, kostel s. Ducha v obci Žehra se vzácnými raně gotickými freskami ze 13. století. Spišský hrad patří mezi největší hrady v Evropě, je tvořen renesančními i gotickými budovami. Nachází se v něm expozice zbraní.
V roce 2009 byla ke Spišskému hradu přiřazena i Levoča, středověké královské město, resp. jeho historická část s bazilikou minor sv. Jakuba se vzácným gotickým dřevěným křídlovým oltářem Mistra Pavla.
2. Vlkolínec (1993) je vesnice, se 45 dřevěnými tradičními budovami, v které dodnes žijí lidé. Jedná se o příklad zachované lidové architektury v národním parku Velká Fatra, nedaleko od města Ružomberok.
3. Banská Štiavnica (1993) je bývalé královské báňské město, významné centrum historické těžby zlata a stříbra v Evropě. Město bylo důležitým centrem těžby zlata a dalších drahých kovů. V roce 1762 zde byla založena první technická univerzita v Evropě zaměřená na hornictví. Hornickou minulost připomínají zpřístupněné štoly, muzeum v přírodě, umělé vodní nádrže – tajchy, historická Klopačka, která svolávala horníky do práce a řada dalších památek.
4. Město Bardejov (2000) se nachází na severovýchodě Slovenska a na seznam UNESCO je zapsána jeho historická část s kostelem sv. Egídia, městskou radnicí, židovským suburbiem a měšťanskými domy, které jsou umístněné na čtvercovém náměstí. Jedná se o původní opevněné středověké město, které je vystavěné v renesančním a barokovém slohu.
5. Dřevěné kostelíky (2008). Celkem osm vzácných dřevěných kostelíků patří pod ochranu UNESCO: římsko-katolické kostelíky v Hervartově a Tvrdošíně, evangelické artikulární chrámy v Kežmarku, Leštinách a Hronseku, kostelíky východního obřadu v Bodružalu, Ladomírové a Ruské Bystré. Řada dalších už je na Listině čekatelů a o zápis ke světovému dědictví usiluje.
6. Jeskyně a propasti Slovenského krasu a Slovenského ráje (1995, 2000) Krasová krajina na území jihovýchodního Slovenska ukrývá nádherný podzemní svět, patří sem jeskyně Domica, unikátní Ochtínska aragonitová jeskyně, Gombasecká, Dobšinská ledová jeskyně a mnohé další.
7. Staré bukové lesy a bukové pralesy Karpat a jiných regionů Evropy
Patří sem především chráněné lokality Stužica, Rožek a Havešová v národním parku Poloniny a prales na Vihorlatu.
SLOVENŠTÍ ČEKATELÉ NA ZÁPIS KE SVĚTOVÉMU DĚDICTVÍ:
Podle oficiálních údajů UNESCO v Paříži je v současné době na Listině čekatelů na zápis ke světovému dědictví celkem 1686 míst ve 177 zemích. Slovensko má podáno celkem 13 nominací.
Do kategorie společných československých nominací patří archeologické naleziště opevněného slovanského osídlení Velká Morava – na české straně Mikulčice, na slovenské Kopčany s kostelíkem sv. Margherity.
Do kategorie přírodních krás usilují o zápis Vysoké Tatry, dunajská přírodní a kulturní krajina, gejzír v Herlanech.
Nominaci na zápis ke světovému dědictví mají podanou rovněž Košice, resp. historické jádro města, řada dalších dřevěných kostelíků na Gemeru a Abovu, památník Chatama Sófera v Bratislavě, největšího židovského učence 19. století.
Dále by se ráda připojila k již vyhlášeným římským památkám v řadě zemí pod názvem Limes Romanus další podobná archeologická místa na Slovensku, jako opevnění vojenského tábora Gerulata z období římské říše mezi prvním a čtvrtým stoletím nebo předsunutý tábor Kelemantia v Iži na břehu Dunaje. Nejnovější údaj – tzv. Dunajský Limes (společná nominace. Slovenska, Maďarska, Rakouska a Německa) byla předána Centru světového dědictví v Paříži v únoru 2018.
Nominaci unikátního protitureckého pevnostního komplexu v Komárně, který chránil oblast soutoku Váhu s Dunajem, připravilo Slovensko společně s Maďarskem. Pevnost se postupně rozšiřovala mezi 14. a 19. stoletím (právě Stará pevnost byla součásti tehdejšího obranného systému Limes Romanus). Díky svým rozměrům patří mezi největší pevnostní systémy na světě.
O zápis usiluje také Tokajská vinařská oblast na jižních svazích vrchů Zemplína, jejíž historie podle archeologických nálezů sahá až o sedmnáct století nazpět do minulosti.
