Rádi bychom představili z vašeho kolektivu jednoho pracovníka, který podává informace ve vašem turistickém informačním centru. Koho navrhujete?
Čtenářům se představí naše služebně i věkem nejmladší kolegyně Iva. Proč právě ta nejmladší z nás? Nejen že turistický ruch úspěšně vystudovala na vysoké škole polytechnické v Jihlavě, ale především si práci v našem infocentru mohla vyzkoušet nejprve z pohledu bezplatné praxe, poté brigády při studiu jak za pultem, tak jako průvodkyně, aby se k nám nakonec vrátila jako jedna z nás. Už to samo dokazuje, že informační centrum je to pravé pro ni – stejně jako Iva pro informační centrum.
- Prosím, představte se nám krátce. Odkud pocházíte, jak dlouho pracujete v infocentru?
Dobrý den, jmenuji se Iva Dítětová, je mi 25 let a původně pocházím z Prahy, ale většinu života jsem prožila v mělnickém regionu, na Kokořínsku. Právě zdejší příroda lákající k výletům a pískovcové skály zajímavé pro lezecké sporty byly hlavní motivací věnovat se turistickému ruchu. V informačním centru pracuji od ledna minulého roku, ovšem už v roce 2014 jsem zde byla na povinné studentské praxi a přesvědčila jsem se, že právě taková práce mě baví a dává mi možnost realizace. - Představte čtenářům magazínu vaši práci v informačním centru.
Práce v infocentru je zajímavá především svou všestranností a rozmanitostí, zdaleka nejde jen o prodej suvenýrů a map, poskytování informací a rozdávání letáků. Naše TIC je specifické tím, že kromě co nejlepší péče o návštěvníky a prodeje vstupenek provozujeme prohlídky mělnického podzemí pro veřejnost, sami si v rámci naší mateřské organizace, kterou je Mělnické kulturní centrum, vytváříme většinu informačních a propagačních materiálů, vydáváme pohlednice, navrhujeme vlastní upomínkové předměty, spolupracujeme na přípravě map a turistických průvodců, publikujeme v časopisech. Ale ani práce za pultem není jednotvárná. Často vyžaduje zodpovězení dotazu pátrání téměř detektivní a vyžaduje velmi dobrou orientaci na internetu včetně sociálních sítí. Je to ale především práce s lidmi, kteří přicházejí s různou náladou a nejrůznějšími dotazy, požadavky či nářky – některé se turismu týkají jen velmi okrajově či vůbec, ale i s tím si musíme umět poradit. O tom, že se nám to snad daří, svědčí i loňské umístění na třetím místě v soutěži Informační centrum roku ve velké konkurenci dalších 36 informačních center Středočeského kraje. - Zažila jste nějakou kuriózní situaci ve své práci?
S pozoruhodnými dotazy se setkáváme téměř denně – často si říkáme, že bychom si je měly začít zapisovat. Na zodpovězení některých by nestačila ani kvalifikace děda Vševěda: „Koupil jsem si už u vás minule tenhle pohled?“ Jindy se odpověď zdá být samozřejmá, ovšem pro tazatele patrně není: „Co je k vidění v té kostnici?“
Opravdu kuriózní situaci jsme zažili během vinobraní, když po nás návštěvník požadoval poradit cestu do hotelu Mario, kde měl rezervovaný nocleh. Žádný ani podobně pojmenovaný hotel se ve městě ani okolí nevyskytuje. Po prozkoumání rezervace jsme zjistili, že host má opravdu rezervaci v Mariu – ale v bulharském městě Melnik, které je shodou okolností také vinařským centrem. Pokoj pro dva jsme nakonec v našem českém Mělníku, přestože je ubytování během největšího vinařského svátku každoročně beznadějně vyprodané několik měsíců předem, zázračně sehnali, takže na příběh se šťastným koncem rádi vzpomínáme. - Jaké je vaše oblíbené místo ve vašem městě nebo okolí, které není tak známé, ale stojí za návštěvu?
Ve městě samotném je to především obrovská středověká studna pod náměstím, která byla až do poloviny 16. století jediným zdrojem vody pro celé město. Při pohledu do ní se až tají dech nad jejími rozměry, tichý zvuk vody z podzemních pramenů dopadající na hladinu působí jako z jiného světa. Přístupná je studna dnes pouze podzemní chodbou právě od nás z informačního centra.
V okolí bych jmenovala rybník Harasov a jeho působivé okolí. Pro místní je samozřejmostí se tam v létě zajít zchladit, ale výletníci mířící na nedaleký hrad Kokořín o této oáze klidu často nemají ani tušení a romantickou tůň zdobenou lekníny a stulíky pod pískovcovou stěnou se zbytky skalního hrádku úplně minou. - Jaké je vaše oblíbené regionální jídlo, produkt, který doporučíte?
Určitě víno. Nejslavnějším mělnickým vínem je Ludmila ve své tradiční lahvi v podobě kalamáře, jaké se u nás na víno používají odedávna. Znalci nejoceňovanějšími víny sbírajícími medaile jsou zase místní ryzlinky, kterým mělnická opuka a zdejší klima dávají nezaměnitelný charakter, především ty ze Školního statku Mělník. Našim návštěvníkům proto mohu s jistotou doporučit kombinaci krásného, místní tradici ctícího designu lahve s tím nejlepším, co mohou zdejší sklepy nabídnout, ryzlink rýnský 2015, pozdní sběr z trati Liběchovská – Mělnický kalamář. - Jak by zněla pozvánka do vašeho informačního centra?
Kdo nechce v Mělníku, královském věnném městě na soutoku Labe a Vltavy, vynechat nic důležitého, neměl by především vynechat Turistické informační centrum.
Máme pro vás informace, plán města a okolí, audioprůvodce, dětskou trasu s luštěním tajenky, suvenýry, razítka, úsměv a dobré slovo.Každý ať s chutí se vypraví
na soutok Labe a Vltavy:
Pro dámy, pro děti, pro chlapy
máme vše, od vína po mapy.
Na kole, po svých či na lodi
s radami od nás se nebloudí.
