V roce 1714 mělo celé dolnolukavické panství 19 vesnic a 3 velkostatky. Žilo zde 41 židovských rodin s 246 členy. Majitelem panství byl hrabě Ferdinand Matiáš z Morzinů.
Židovské osídlení v Dolní Lukavici existovalo už na počátku sedmnáctého století. Náboženská obec je doložena ve století 18-tém. Zrušena byla koncem devatenáctého století. První synagoga byla pohlcena požárem v roce 1849. Druhá byla přestavěna na obytný dům.
Několik stovek metrů za posledními domky v Dolní Lukavici, směrem na Lišice, je židovský hřbitov. Letos od jeho založení v roce 1654 uplyne 350 let. Je umístěn na prudkém, těžko přístupném svahu. Napadne vás, proč je tomu tak? Vysvětlení je prosté. Na základě náboženského příkazu o zabezpečení hrobů svých předků na věčné časy se Židé snažili, při zakládání hřbitovů, získat pozemek od majitele nebo obce do trvalého vlastnictví. Za tuto výsadu museli zaplatit značné částky, za něž získali pouze méněcennou půdu, která se nehodila pro žádné jiné využití.
Kvůli ochraně hrobů před znesvěcením a poškozením byly hřbitovy obehnány vysokou kamennou zdí a uzavřeny branou, často v podobě malého domku, která na malých venkovských hřbitovech plnila i funkci márnice. Pokud pohřeb nemohl být vykonán v den úmrtí, bylo tělo zemřelého uloženo na hřbitově v márnici, kde členové pohřebního bratrstva bděli u mrtvého až do pohřbu. V Dolní Lukavici byla poměrně silná židovská náboženská obec. V roce 1849 zde žilo minimálně 7 židovských rodin. Židé : Adler, Straus zvaný Šleml, Barkus, Paradeis zvaný Švihovský, Trauer a Meuml včetně Rebeho a židovské synagogy.
Různost hřbitovních náhrobků nám vypovídá o kulturním i běžném občanském životě Židů. Nejstarší náhrobky jsou velmi jednoduché. Jsou to pískovcové desky, nahoře rovné, nebo ukončené polokruhem či štítem a zdobené jen vytesaným písmem. Na některých náhrobcích jsou symboly lidské činnosti a zaměstnání. Náhrobní kameny bývaly obvykle dílem křesťanských kameníků. Židům nebylo, kromě výjimek, toto umělecké řemeslo povoleno. Určovali však symbolické detaily výzdoby a na nápisové části měli svůj podíl židovští písaři a rytci. Pozoruhodné je, že hřbitov přečkal všechny pogromy a trápení století XVIII, XIX i XX. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1711. V současné době je v Čechách dochovaných asi 150 nejstarších hřbitovů založených v době ghett, před občanským zrovnoprávněním židovského obyvatelstva, tj. do poloviny 19. století.
Text: Ing. Jaroslav Kasl
