Vzácné historické sbírky Královské kanonie premonstrátů na Strahově patří mezi mimořádně významné kolekce svého druhu v České republice. Nejvýznamnější je věhlasná Strahovská knihovna s rozsahem kolem půl milionu knižních svazků.
Významnou sbírkou Strahovského kláštera je kolekce obrazů, čítající téměř půldruhého tisíce maleb od středověku po současnost. Klášter vlastní a ve většině případů i uchovává desetitisíce dalších sbírkových předmětů nejrůznějšího charakteru: grafiky, mapy, hudebniny, umění až po historický archiv.
GRAFICKÁ SBÍRKA
Jako u většiny starých, organicky vzniklých kolekcí byla sbírka kresby a grafiky od svého vzniku součástí Strahovské knihovny. Grafická sbírka byla dříve z větší části umístěna v zásuvkách skříní ve vnitřní spojovací chodbě mezi Teologickým a Filozofickým sálem, částečně i v malém depozitáři přiléhajícím k jižnímu konci Filozofického sálu. Přibližně polovina dnešního stavu sbírky grafiky a kreseb byla kanonii restituovaná během devadesátých let 20. století. Od roku 2008 bylo zpracováno vice než 42000 záznamů, sbírka celkem obsahuje asi 50000 kusů.
SBÍRKA OBRAZŮ
Nedílnou součástí klášterních interiérů byly od jeho vzniku také sochy a obrazy. Nejstarší vrstva umělecké produkce, vytvořené přímo pro Strahov, se díky pohnutým osudům kláštera v 15. a 16. století téměř nedochovala. Počet obrazů vzrostl v průběhu počátkem 17. století, především díky zakázkám u malíře Jana Jiřího Heringa. Tehdy vzniklo množství závěsných maleb, z nichž se velká část dochovala do dnešní doby. Ve druhé polovině 17. století malovali pro strahovskou kanonii Antonín Stevens ze Steinfelsu, Michael Willmann a Jan Kryštof Liška. Mimopražské objekty kanonie počátkem 18. století ozdobily práce Michaela Václava Halbaxe a Petra Brandla. Zvláště v prostředí Strahova pak na ně navázal také Václav Nosek/Nosecký a jeho syn, zdejší konventuál a malíř Siard Václav Nosecký.
SBÍRKA UMĚLECKÉHO ŘEMESLA
Sbírky uměleckého řemesla na Strahově jsou součástí Strahovské obrazárny. Dějiny této sbírky poznamenalo množství pohrom, kterými klášter ve své historii procházel. Po plundrování kláštera švédskými vojsky v roce 1648 a bombardování areálu roku 1742 uškodily předmětům uměleckého řemesla státní konfiskace drahých kovů v průběhu rakouských válek s Francií počátkem 19. století a především vyklizení kláštera roku 1950 při „Akci K“. Tehdy byl z kláštera odvezen téměř veškerý mobiliář, sklo, keramika, množství jídelních servisů, textilie i drobné předměty denní potřeby.
Nejstaršími zlatnickými předměty jsou dvě velké relikviářové desky z přelomu 13. a 14. století, ty však pocházejí z kláštera benediktýnek u sv. Jiří na Pražském hradě.
Kvalitně je zde zastoupen zejména evropský porcelán i kamenina včetně figurálního porcelánu, a také české sklo s kostrami nápojových souprav různé typologie i doby. Sbírku doplňují předměty z různých kovů, dřev, slonoviny apod. vč. drobné kolekce antických mincí.
