Kromě hmotného dědictví, které máme v naší republice neobyčejně bohaté, bylo na seznam dědictví Unesco zapsáno i kulturní dědictví, které je jedinečné a nemělo by se ztratit budoucím generacím. V minulých vydáních jsme již představili sokolnictví, slovácký verbuňk či jízdu králů nebo naše loutkařství, které se dědilo z generace na generaci ve slavných loutkařských rodinách. O masopustu a jeho maškarách jste již jistě četli, ale chtěli bychom představit dvě novinky.
První je zápis perličkového řemesla na Reprezentativní seznam UNESCO
Dne 17. prosince 2020 bylo řemeslo výroby perličkových ozdob zapsáno na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Nominace se týká specifického druhu sklářského řemesla spojeného s vánočními tradicemi. Jeho nositelem je rodinná dílna Rautis v Poniklé a venkovští foukači perlí a navlékači, kteří s dílnou spolupracují a společně vytvářejí tyto osobité vánoční ozdoby. Poniklá je tak jediným místem na světě, kde se dodnes toto tradiční perlařské řemeslo zachovalo. První dílny na foukané perličky zde vznikaly už na konci 19. století a jejich výrobou se často živily celé rodiny. Způsob foukání perliček a výroby ozdob se od svého počátku příliš nezměnil. Výrobce skleněných ozdob funguje na stejném místě od roku 1902. Sklárna nabízí přes 20 tisíc vzorů, některé pocházejí z počátku minulého století. Největší zájem je o tradiční vzory, zejména hvězdy.
Druhé představované nehmotné dědictví je Modrotisk
Tato technika barvení přírodním indigem původně pochází z Číny, do Evropy se rozšířila na počátku 18. století. Kromě České republiky se tradiční postup ještě používá v Rakousku, Maďarsku, Německu a Slovensku. Základem technologie modrotisku je rezerva, tzv. pop/pap, která se pomocí dřevěných či kovových forem nanáší na plátno a chrání tak místa, která mají zůstat nezbarvená. Plátno je posléze namáčeno do kypu (v zemi zapuštěné nádrže) s indigovou lázní. Podle složení a počtu namáčení lze dosáhnout různých odstínů barvení. Pro modrotisk byla charakteristická regionálnost, která se projevovala především využíváním odlišných motivů.
V České republice dosud existují dvě rodinné dílny, které zajišťují modrotiskovou výrobu – Modrotisková dílna firmy Arimo ve Strážnici a Modrotisk Danzinger v Olešnici na Moravě.
