V MNOHÝCH RODINÁCH JE SOUČÁSTÍ VÁNOC TAKÉ DODRŽOVÁNÍ VÁNOČNÍCH ZVYKŮ. NĚKTERÉ STARODÁVNÉ ZVYKY SE DODRŽUJÍ DODNES, NA NĚKTERÉ SE S POSTUPEM ČASU ZAPOMNĚLO. NAŠI PŘEDKOVÉ DODRŽOVALI SPOUSTY VÁNOČNÍCH ZVYKŮ, NĚKTERÉ PŘETRVALY DODNES, JINÉ ALE UPADLY V ZAPOMNĚNÍ.
Zapomenuté zvyky
• Dívky třepaly bezem
Dívka, která se v následujícím roce chtěla vdávat, šla na zahradu a zatřepala bezem se slovy: „Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milej dnes“! Odkud se pes ozval, tam se pak dívka provdala.
• Lidé nezametali
Během Štědrého večera bylo zakázáno zametání, protože by při něm mohly být zraněny duše předků, které by se později mohly mstít.
• Krmili domácí zvířata
Krávy dostávaly pečivo z mouky, petržele, šípků a zbytků z máselnice, aby dobře dojily.
• Dívky házely střevícem
Svobodné dívky o Vánocích házely střevíc přes hlavu. Pokud ten dopadl na zem špičkou ke dveřím, znamenalo to, že se v následujícím roce provdá a odejde z domova.
Zvyky, které se dnes ještě dodržují
• Lití olova
Nad plamenem se rozžhaví kousek olova, až úplně roztaje. Připraví se nádoba s vodou a do ní se olovo opatrně vlije. Odlitek, který vznikne, věští dotyčnému jeho budoucnost. Například odlitek ve tvaru hvězdy znamená úspěch, uznání.
• Krájení jablíček
Jablko se přepůlí vždy po štědrovečerní večeři, avšak ne obvyklým způsobem, ale kolmo na osu, tedy napříč. Pokud má vnitřní část s jádry tvar hvězdy, sejdou se za rok všichni ve zdraví. Má-li tvar kříže, někdo z přítomných těžce onemocní.
• Štědrovečerní půst a kapří šupinky
Na Štědrý den se až do večera zachovává přísný půst. Ten, kdo vydrží, by měl večer vidět zlaté prasátko. Ke společné večeři se zasedá, jakmile vyjde první hvězda. Pod talíře se na štědrovečerní večeři dávají kapří šupiny, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz. Po dobu slavnostní večeře nesmí nikdo vstávat. Už se zase na Vánoce těšíte?
