K charakteristickým rysům židovské domácnosti patří
dodržování předpisů spjatých s rituální čistotou jídla. Soubor těchto předpisů se nazývá „kašrut“ (od slova „košer“ – vhodný, rituálně čistý) a věřící je dodržují i mimo domov.

Náboženskou vhodnost či nevhodnost jídel i přesné jídelní předpisy určují Tóra a Talmud. Všechny druhy pokrmů v židovské kuchyni patří k jedné ze tří základních kategorií: masité, mléčné a parve (neutrální jídlo). Pro masitou stravu jsou vymezena rituálně čistá zvířata. Ze savců k nim patří pouze přežvykující sudokopytníci – hovězí dobytek, vysoká zvěř, ovce a kozy. Je zakázáno požívat maso vepřů, koní, oslů, hlodavců, masožravých vodních savců – rozlišovacím znakem jsou rozpolcená kopyta a přežvykování. Pokud jde o ptáky, je povolena domácí drůbež, kachny, husy, holubi, krocani atd. Vyloučeni jsou hlavně draví ptáci. Za rituálně čisté ryby jsou považovány ty, které mají současně ploutve i šupiny. Jsou zakázány všechny druhy plazů, obojživelníků, měkkýšů a korýšů. Aby bylo maso rituálně čisté, musí být zvíře zabito předepsaným způsobem a zbaveno krve, jejíž požívání je přísně zakázáno. Mléčná strava zahrnuje mléko a všechny mléčné výrobky. Mléko však musí pocházet z košer zvířete. Předpisy pro košer stravu se týkají také její přípravy. Mléčné a masité se nesmí kombinovat během jednoho jídla. Zvláštní pozornost se musí věnovat přílohám, z jakých složek jsou vyrobeny a s čím je lze kombinovat. V košer kuchyni existují dva oddělené soubory nádobí, z nichž jeden je určen pro přípravu masitých, druhý pro přípravu mléčných pokrmů. Nádobí nesmí být umýváno společně. Parve jsou potraviny, které nejsou ani masité, ani mléčné. Patří sem především košer ryby, vejce, ovoce, zelenina, houby, obiloviny, těstoviny, luštěniny, chléb či nápoje.

ŽIDOVSKÉ RECEPTY:

MRKVOVÝ CIMES

Je to jeden z nejoblíbenějších a zároveň nejsladších židovských pokrmů. Název cimes bývá nejčastěji odvozován od slova cimt – skořice. Je známo mnoho variant. Nejznámější se připravují z brambor, mrkve, švestek a sušeného ovoce. Každý cimes však musí obsahovat co nejvíce cukru a medu.

K jeho přípravě potřebujeme: 1kg mrkve, 1 lžička soli, 1 lžička cukru, 1 lžíce medu, 1–2 lžíce másla nebo margarínu, ¼ lžičky skořice, 1 lžíce pomerančové šťávy.

Postup: Mrkev oškrábeme, omyjeme a pokrájíme na kolečka. Smícháme ji se solí, cukrem, skořicí, medem a margarínem nebo máslem, přelijeme vodou a na malém plameni dusíme ½ hodiny. Nakonec přidáme pomerančovou šťávu.

HAMANOVY UŠI

Toto sladké pečivo je velmi oblíbené a peče se zejména na židovský svátek Purim.

Na těsto potřebujeme: 500g hladké mouky, 4 vejce, 100g cukru, 50ml oleje, šťáva z 1 citronu, nastrouhaná kůra z 1 citronu, 1 vanilkový cukr, 2 lžičky prášku do pečiva.

Postup: Ušleháme vejce s cukrem. Ve druhé misce mícháme mouku s ostatními přísadami. Všechno smícháme dohromady a vypracujeme vláčné těsto. Těsto rozdělíme na 4 díly. Z každého postupně vyválíme asi 3mm tenkou placku. Vykrajujeme kolečka o průměru asi 7,5 cm. Okraje koleček ze tří stran přeložíme přes náplň tak, aby vznikl trojúhelník a náplň uprostřed byla vidět. Okraje dobře přimáčkneme.

Náplně: Maková –100g mletého máku, 50ml mléka, 1 hřebíček, skořice, trochu strouhané citronové kůry.

Čokoládovo-ořechová náplň – ½ hrnku kakaa, ½ hrnku cukru, ¼ hrnku silné černé kávy, nebo mléka, nebo smetany, 1 hrnek na sucho opražených vlašských ořechů.

Pečeme v předehřáté troubě na 175° C asi 20 minut. Upečené Hamanovy uši můžeme pocukrovat.

MASOVÝ KUGL (Flajšidik kugl)

Tento židovský pokrm je typický pro svátek Chanuka.

K jeho přípravě je potřeba: 3/4kg mletého hovězího masa, 1 lžička soli, ½ lžičky mletého pepře, 1 ušlehané vejce, 1 nastrouhaná cibule, 2 krajíce chleba bez kůrky, namočeného ve vodě a vymačkaného, 2 lžíce vody nebo rajské šťávy, 2–3 vajíčka natvrdo uvařená, 1 rajské jablko pokrájené na kolečka, 1 cibule pokrájená na kolečka, 2 lžíce oleje.

Postup: Smícháme maso, sůl, pepř, vajíčko, cibuli a chleba, přidáme vodu nebo rajskou šťávu a vše dobře promícháme. Polovinu této směsi dáme do dobře vymazané formy, uhladíme povrch a doprostřed vmačkáme uvařená vejce. Přikryjeme je druhou polovinou masové směsi. Povrch ozdobíme kolečky rajských jablek a cibule, pokapeme olejem a pečeme při 180° C asi 1½ hodiny.

KOŠER VÍNO

Košer víno se nejsnáze vyrábí v židovském prostředí, kde je vše košer, např. v Izraeli, ale i v České republice se košer víno vyrábí – ve vinařství Chrámce u Mostu a vinařství Dvořáček LTM v Mikulčicích. Náboženská pravidla se vztahují na úkony spojené se zpracováním hroznů, rmutu, moštu a vína. Zpracování vína se ujímají židovští pracovníci. Žid, který pracuje při výrobě košer vína, musí žít řádným zbožným životem, modlit se, chodit do synagogy, světit sobotu (šabat) a jíst košer stravu. Víno musí být co nejlepší kvality, proto se výrobci vyhýbají jakémukoli dochucování. Povoleny jsou pouze vybrané druhy kvasinek pro řízené kvašení. Víno vyrobené mimo stát Izrael bývá ve většině případů pasterované, tj. zahřáté na 87 °C, a to z náboženských důvodů. Pasterované košer víno zůstává košer vínem i poté, co zátku z lahve vyndá někdo jiný, než je ortodoxní Žid. Spousta košer vín se pasteruje i v Izraeli, protože se prodávají do mezinárodních hotelů, kde pracuje mnoho nežidovských zaměstnanců. Košer víno z Chrámců i košer vína z Izraele můžete ochutnat v židovské čtvrti v Třebíči.