Snad jako každý Čech i my v redakci se kuchyni věnujeme se vší vervou a vážností. Zajímáme se o nové recepty, speciality v restauracích a hojně si o nich také vyprávíme. Abychom vám naše kulinářské opojení přiblížili, budeme po celý tento rok představovat krajové speciality ve spolupráci s místními kuchařskými mistry, ale i kuchařkami „na slovo vzaté“.
Rádi bychom vytvořili také malou krajovou kuchařku, podle které byste si mohli vyzkoušet si uvařit například speciality jižních Čech, dobroty z Krkonoš, nebo třeba jihomoravské skvosty. V našich diskuzích jsme došli k závěru, že právě tyto krajové speciality se později promítají do naší kuchyně.
Chceme také zmínit slavné kuchařské knihy, podle kterých vařily celé generace, a které se také zasloužily o promítnutí mnoha pokrmů do české kuchyně.
Jsou jídla obecně známá, která se považují za české speciality, jako například vepřo knedlo zelo, svíčková s knedlíkem, guláš, pečená kachna, sladké knedlíky. Českých jídel, která už tak často nezmiňujeme je ale velká spousta. A právě ty bychom chtěli vynést k vaší pozornosti a doufáme, že naši čtenáři budou ochotní si některé představené recepty vyzkoušet. Věříme, že si je také oblíbíte a tak se pokladnice rodinných receptů rozšíří.
Magdalena Dobromila Rettigová
(31. ledna 1785 – 5. srpna 1845 Litomyšl)
Magdalena Dobromila Rettigová byla česká buditelka a spisovatelka, autorka kuchařek, básní, divadelních her. Dodnes je známa především jako autorka knihy Domácí kuchařka.
Její dětství poznamenalo úmrtí tatínka, Františka Artmanna (+1792), purkrabího na panství Všeradice u Hořovic a také úmrtí sourozenců. Po jejich smrti se matka s malou Magdalénou odstěhovala do Plzně .Díky seznámení a později i manželstvím s českým buditelem a spisovatelem Janem Aloisem Sudipravem Rettigem se z ní po sňatku stala vlastenka. J. A. S. Rettig zastával funkci radního v několika městech, zejména ve východních Čechách. Rettigová s ním tak pobývala v Přelouči, Ústí nad Orlicí, posledních 11 let svého života bydlela v Litomyšli.
Rettig, schopnosti své ženy obdivoval, uznával ženskou osobnost a pro svou aktivní manželku měl porozumění. Rettigová se věnovala zejména výchově a výuce dívek, v kurzech je učila hospodaření, vaření, domácím pracím a české literatuře. Půjčovala dívkám české knihy a také z nich předčítala. Angažovala se ale i ve veřejném životě, v Litomyšli prosadila stavbu altánu a čištění studánky. Pořádala literární posezení, podporovala významné kulturní akce svého okolí a referovala o nich jako dopisovatelka časopisu Květy. Osobně se stýkala s vlastenci, s Františkem Palackým, Josefem Jungmannem, Pavlem Josefem Šafaříkem a dalšími.
Na její počest již několik let pořádají v Litomyšli gastronomickou slavnost Magdaleny Dobromily Rettigové, kterou jak doufáme neopomenete navštívit. Můžete zde ochutnat speciality z tehdejší kuchyně, i pobavit se zajímavým programem. Pokud byste chtěli pobýt déle, rezervujte si ubytování včas, slavnosti jsou totiž vyhlášené.