fz3-13769305690270, 0B
Booking.com

 

V DŘÍVĚJŠÍCH DOBÁCH BYLO VÝSADOU BOHATÝCH ŠLECHTICŮ A DOBRODINCŮ POHŘBENÍ PO SMRTI VE STRAHOVSKÉM KLÁŠTEŘE. MEZI TĚMITO VYVOLENÝMI BYL I HRABĚ LAŽANSKÝ, KTERÝ VŠAK ČINIL VÝJIMKU. ÚDAJNĚ V NĚJAKÉM SOUBOJI NA BÍLÉ HOŘE ZABIL SVÉHO SOKA, VYSLOVIL PŘED SMRTÍ PROSBU, ABY HO NEPOCHOVALI V CHRÁMĚ, ALE V PŘÍZEMNÍ CHODBĚ KLÁŠTERNÍ, A TO PŘED PRAHEM SAKRISTIE. OPAT ALE TVRDIL, ŽE KAŽDÝ, KDO TUDY PROJDE DO KLÁŠTERA, BUDE ŠLAPAT PO JEHO HROBCE, ALE ŠLECHTIC STÁLE TVRDIL, ŽE SI NEZASLOUŽÍ NIC LEPŠÍHO. PROTO POZDĚJI VYPLNILI JEHO POSLEDNÍ VŮLI A SKLÍPEK, DO NĚHOŽ JEHO TĚLO ULOŽILI, PŘIKRYLI KAMENNOU DESKOU BEZ NÁPISU.

Podle jedné pověsti o několik let později Švédové po dobytí Hradčan a Malé Strany řádili i na Strahově. Z počátku vybíjeli i měšťanské domy, loupili a kradli, co se dalo, ale potom se zběsile vrhli na kláštery a kostely. Když místní premonstráty kláštera připravili o všechno, vnikali i do hrobek pod kostelem. Když nenašli zlato ani stříbro, okrádali mrtvé o jejich olověné rakve. Všechny peníze poté stejně žoldáci prohráli v kartách. Jednou jeden švédský žoldnéř tuze švorcový začal hledat v klášteře, co by se dalo ještě zpeněžit. Narazil při tom rabování na onu hrobku šlechtice v sakristii v dolejší chodbě. Neporušený náhrobní kámen prozrazoval, že by mohla být kobka ještě nevyloupená. Počkal, až všichni v klášteře usnou a těsně před půlnocí se vydal na lup. Vydal se ale bez pomocníků, aby se nemusel s nikým dělit. Kámen se mu podařilo poměrně rychle nadzvednout a podepřít, a tak se vydal se svítilnou do hrobky, sejmul z rakve cínové víko, pod kterým uviděl další dřevěné víko zdobené křížem a umrlčí hlavou na vrchní desce. Sundal i toto víko a svítil si dovnitř na nebožtíka, jestli nemá zlatý prsten nebo jinou cennost na krku. V tom se ozvala dutá rána a náhrobní kámen, který podepřel, povolil a kobku uzavřel. Žoldnéř se nestačil vzpamatovat z leknutí a už ho kostlivec uložený v rakvi lapil pod krkem a začal rdousit. Voják se tak leknul, že se ani nemohl pohnout, ztratil po chvilce vědomí a už se neprobudil. Kněží a domácí lidé si poté povšimli, že kámen praskl, ale nevěnovali tomu pod tíhou dalších okolností pozornost. Marně i Švédové pátrali po svém kolegovi.

Po několika letech poručil opat, aby prasklý kámen, zakrývající hrobku Lažanských, byl nahrazen novým. Když však náhrobek odstranili, nalezli ve sklípku kostru klečícího švédského žoldáka na zemi s rukou druhého kostlivce vychýlenou kolem jeho krku, jako by ho rdousila. Tehdy si opat vzpomněl, jak Švédové marně hledali svého kolegu, který zde patrně zahynul v hrobce. Mrtvý šlechtic, kterého chtěl žoldnéř oloupit, ho potrestal tak silně, že mu ruka zůstala viset na krku i při přemístění kostry loupežníka z hrobky ven. Kosti Švéda pak pochovali poblíž strahovských lomů, kde se dnes nachází stadion. Řadu let se pak tomuto místu kdekdo vyhýbal.

WWW.STRAHOVSKYKLASTER.CZ

 

TEXT A FOTO: STRAHOVSKÝ KLÁŠTER

Share